• Ke sbírkám samozřejmě patřila i obsáhlá knihovna. Nad kterou bohužel neměl nikdo pevnou ruku, tedy nebyl někdo, kdo by se přímo staral o chod knihovny. Podle toho to také vypadalo a nenacházel se tu žádný systém. Ale i přesto se zde dalo najít spousty středověkých rukopisů. Další podíl ve sbírkách měli zbraně. Od střelných přes ruční zbraně přes dýky, kordy, rapíry, tesáky oštěpy a šavle. Podle odhadů z roku 1619 jedna taková turecká čabraka byla odhadnuta až na 1500 kop za kus. Což je obrovská suma. Naproti tomu jsou záznamy jak tyto odhady byli někdy až směšné. Například stolní nůž krále Ludvíka Jagellonského tedy Rudolfova prastrýce byl oceněn na pouhé dvě kopy. Jako kuriozitu můžu považovat nůž vyoperovaný z žaludku čeledína. Tento nůž prý nemá žádnou cenu,  ale ve sbírce si své místo našel. Naopak za nejdražší a nejzajímavější byla považována sada rohů nosorožce, kterou v roce 1619 ocenili na zarážející částku 60 tisíc kop.

Důvod pro rekonstrukci...

• V roce 1583 požádal Rudolf II. české stavy o speciální příspěvek na opravu Pražského hradu. Samozřejmě příspěvek získal a byl odebrán z výběru daní. Zdůvodnil to tehdy tak, že sídlo chce opravit, což znamenalo, že se chce v Praze usídlit na delší dobu. Prostory, které byli určené tehdy pro císaře nevyhovovali jeho luxusu a komfortu a hlavně potřeboval vybudovat více místa pro své rozrůstající se sbírky. Rozhodl se přestavět severozápadní část hradního areálu. Přestavba byla svěřena dvouma neznámým stavitelům z Itálie Antoniovi Valentimu a Giovannimu Gargiollimu. Celá rekonstrukce probíhala v letech 1590-1600